Vánoce jsou za námi, ale ten pravý čas klidu teprve začíná. Nevím jak u vás, ale já nejen doma ale i ve svém okolí moc té předvánoční pohody neviděl, ba naopak. Dá se říct, že Vánoce jsou to proč se v tomto čase honíme nejvíce. Nejen já jsem sháněl alespoň nějaký ten dárek těsně před Štědrým dnem, k tomu nákup kaprů, porcování, rybí polévka, příprava Bramborového salátu, Vánočního kuby nebo nutný vánoční úklid. No prostě hrůza. Ale nyní si můžeme říct: bylo to krásné, naštěstí už je to za námi. Na druhou stranu, ta energie asi nebyla vydána zbytečně, alespoň ne podle našich ekonomů. Ti vyčíslili "minimální cenu pozitivní energie", která se v České republice včera uvolnila z pod našich stromečků. A to na celých 27,3 miliard korun českých. (co všechno se dnes nedá vyčíslit, že?).

A jak strávit chvíle klidu které nadchází? Co třeba u receptů a rad pana Šroubka - jednoho z nejvýznačnějších prvorepublikových hoteliérů. Před několika týdny totiž vyšla reedice knihy Jak se vaří u Šroubka?: sbírka kuchařských receptů jídel, v restaurantu Šroubek denně střídavě upravovaných. Ta byla poprvé vydána samonákladem roku 1912, tedy ještě předtím než veleúspěšný hoteliér zažil své nejlepší časy v dnešním hotelu Evropa na Václavském náměstí. Od roku 1924 až do vyvlastnění roku 1951 však Grandhotelu Šroubek. Později ještě vyšlo upravené a rozšířené vydání z roku 1937, po kterém jsem zatím sáhnul já. Ale nevydržím a v touze tuto bibli vlastnit si určitě udělám druhé Vánoce.

V knize najdeme úžasné čtení od receptů přes seznam tehdejších dodavatelů Grandhotelu Šroubek po nejrůznější rady, například o nákupu masa nebo o tom, že polévka je grunt:) Ale pozor, recepty se liší od těch dnešních, psaných pro naprosté kuchařské analfabety, jsou psány poměrně obecně. Holt dříve správně platilo, že kuchařem se nemůže stát jen tak někdo, a cesta od kuchtíka po mistra je dlouhá - k tomu se hodí jedno moudro pana Šrouba: "Kuchařem se člověk vyučí - dobrým kuchařem však se narodí". Čtenář si zde také uvědomí, jak daleko nazpět se dostala česká kuchyně pod vlivem norem minulého režimu, kdy téměř nebyl rozdíl mezi stejnými jídly v různých restauracích. Nemluvě o používání kvalitních nebo cizokrajných surovin.

Pojďte se ponořit do prostředí, kde platil reklamní slogan - "Za živa u Šroubka - po smrti v nebi", je to úžasný zážitek.

Nakonec jsem neodolal a vybral pro vás několik zajímavých úryvků, první však není z této knihy:

„Syn se mezi řečí rozhodl, že si otce úplně nakloní, neboť potřeboval z něho vymámiti nějaké peníze. Počal otce velebit a tvrdil, že se ani u Šroubků tak dobře nejí jako u něho.
-- Karel Poláček: Muži v offsidu

Co říká pan Šroubek o prosinci? "...měsíc vánočních svátků, nastupuje svou vládu se šneky a mušlemi. Populární kapr na černo pozbývá pvou pracnou přípravou místa na štědrovečerních tabulích, naproti čemuž těší se stále oblibě národní jablkový závin. Posledním dnem v roce loučíme se se starým rokem a vítáme příchod Nového roku s vepřovým rypáčkem a čočkou, snažíce se podle staré pověsti přinésti si nové štěstí na nepopsaný arch nastupujícího roku." (Já sázím na štědrovečerní supinku, viz první obrázek.)

a když jsem zmínil grunt :)

"Je známo, že dobrá polévka je hlavním základem každého oběda a proto třeba dbáti, by první tento chod byl náležitě upraven. Aby polévky, které rozdělujeme na polévky bílé (zadělávané) a hnědé byly vždy dobré, je zapotřebí přesně zachovati následující postup: hovězí maso k vaření určené se nejdříve vypere a nechá s hovězími kostmi vařiti. Maso k pozvolnému uvaření vyžaduje doby tří hodin...".

Dost plkání pod vlivem vánočního punče a jiných milých dárků, přeji vám krásné prožití povánočních chvil a pohodu do roku 2009.

Adam Dvořák

Internet: Kniha "Jak se vaří u Šroubka"

25.12.2008, Adam Dvořák